Blog

V některých kulturách do dnešních dnů přetrvala tradice společného jídla. Japonsko, Čína, Švédsko či Itálie. Všude tam je pravidlo, že se u snídaně či večeře sejde celá rodina. Nespěchá se, povídají si a umějí si jídlo vychutnat. V České republice ukazují statistiky, že 60 % lidí z toho téměř 80% mladých lidí, jedí sami u seriálů, sociálních skupin či připojení na internetu přes mobil. Většina z dotazovaných si jsou vědomi, že je to špatně a zakládají si na nezdravém přístupu k jídlu, avšak je to pro ně pohodlnější a rychlejší, než jíst s rodinou či přáteli. Takové stolování pokládají spíše za sváteční.

Je zajímavé, že tak ještě třicet let zpátky, bylo nemyslitelné, aby se člen domácnosti najedl sám bez zbytku rodiny.

Víte ale, o co se ochuzujeme? O zdravé fungování naší rodiny, své štíhlé linie, kdy je nám jedno, co z ledničky sníme. Také v uspěchané době plné nároků, si nemáme šanci pořádně popovídat s manželem, dětmi a dozvědět se, co je právě dnes nového.

Každá změna s sebou nese uvědomění se, že nám stojí za to se o ni snažit. Jak u nás, tak u ostatních členů domácnosti. Ze začátku se jistě setkáme s nepochopením, obzvláště ze strany dětí a dospívajících, ale i je dokážeme časem jistě zaujmout.

Nejlépe je začít u večeří, kdy už většina rodinných příslušníků nikam nespěchá. Můžeme také občas setkání oživit a přizvat sousedy či širší rodinu. Překonejte se a prostřete slavnostně stůl, navodíte pocit vzácné atmosféry a nikomu se tak nebude chtít rychle utíkat. Navíc, pokud se vám povede vymyslet jednoduché vícechodové menu, zahrnující třeba šunku jako předkrm, jídlo z jednoho hrnce jako hlavní chod a malý dezert, večeře se tak protáhne a vy se naučíte lépe pracovat s časem. Základem je mít vše potřebné nachystáno na jídelním stole či po ruce, abyste neodbíhala stále do kuchyně a nenavozovala pocit uspěchanosti, nedej bože stresu.

Zkuste stolovat rodině. I přes prvotní krkolomné pokusy, budete velmi mile překvapeni, jak společně strávený čas nad jídlem, může zpříjemnit a obohatit život.

V některých kulturách do dnešních dnů přetrvala tradice společného jídla. Japonsko, Čína, Švédsko či Itálie. Všude tam je pravidlo, že se u snídaně či večeře sejde celá rodina. Nespěchá se, povídají si a umějí si jídlo vychutnat. V České republice ukazují statistiky, že 60 % lidí z toho téměř 80% mladých lidí, jedí sami u seriálů, sociálních skupin či připojení na internetu přes mobil. Většina z dotazovaných si jsou vědomi, že je to špatně a zakládají si na nezdravém přístupu k jídlu, avšak je to pro ně pohodlnější a rychlejší, než jíst s rodinou či přáteli. Takové stolování pokládají spíše za sváteční.

Je zajímavé, že tak ještě třicet let zpátky, bylo nemyslitelné, aby se člen domácnosti najedl sám bez zbytku rodiny.

Víte ale, o co se ochuzujeme? O zdravé fungování naší rodiny, své štíhlé linie, kdy je nám jedno, co z ledničky sníme. Také v uspěchané době plné nároků, si nemáme šanci pořádně popovídat s manželem, dětmi a dozvědět se, co je právě dnes nového.

Každá změna s sebou nese uvědomění se, že nám stojí za to se o ni snažit. Jak u nás, tak u ostatních členů domácnosti. Ze začátku se jistě setkáme s nepochopením, obzvláště ze strany dětí a dospívajících, ale i je dokážeme časem jistě zaujmout.

Nejlépe je začít u večeří, kdy už většina rodinných příslušníků nikam nespěchá. Můžeme také občas setkání oživit a přizvat sousedy či širší rodinu. Překonejte se a prostřete slavnostně stůl, navodíte pocit vzácné atmosféry a nikomu se tak nebude chtít rychle utíkat. Navíc, pokud se vám povede vymyslet jednoduché vícechodové menu, zahrnující třeba šunku jako předkrm, jídlo z jednoho hrnce jako hlavní chod a malý dezert, večeře se tak protáhne a vy se naučíte lépe pracovat s časem. Základem je mít vše potřebné nachystáno na jídelním stole či po ruce, abyste neodbíhala stále do kuchyně a nenavozovala pocit uspěchanosti, nedej bože stresu.

Zkuste stolovat rodině. I přes prvotní krkolomné pokusy, budete velmi mile překvapeni, jak společně strávený čas nad jídlem, může zpříjemnit a obohatit život.

V některých kulturách do dnešních dnů přetrvala tradice společného jídla. Japonsko, Čína, Švédsko či Itálie. Všude tam je pravidlo, že se u snídaně či večeře sejde celá rodina. Nespěchá se, povídají si a umějí si jídlo vychutnat. V České republice ukazují statistiky, že 60 % lidí z toho téměř 80% mladých lidí, jedí sami u seriálů, sociálních skupin či připojení na internetu přes mobil. Většina z dotazovaných si jsou vědomi, že je to špatně a zakládají si na nezdravém přístupu k jídlu, avšak je to pro ně pohodlnější a rychlejší, než jíst s rodinou či přáteli. Takové stolování pokládají spíše za sváteční.

Je zajímavé, že tak ještě třicet let zpátky, bylo nemyslitelné, aby se člen domácnosti najedl sám bez zbytku rodiny.

Víte ale, o co se ochuzujeme? O zdravé fungování naší rodiny, své štíhlé linie, kdy je nám jedno, co z ledničky sníme. Také v uspěchané době plné nároků, si nemáme šanci pořádně popovídat s manželem, dětmi a dozvědět se, co je právě dnes nového.

Každá změna s sebou nese uvědomění se, že nám stojí za to se o ni snažit. Jak u nás, tak u ostatních členů domácnosti. Ze začátku se jistě setkáme s nepochopením, obzvláště ze strany dětí a dospívajících, ale i je dokážeme časem jistě zaujmout.

Nejlépe je začít u večeří, kdy už většina rodinných příslušníků nikam nespěchá. Můžeme také občas setkání oživit a přizvat sousedy či širší rodinu. Překonejte se a prostřete slavnostně stůl, navodíte pocit vzácné atmosféry a nikomu se tak nebude chtít rychle utíkat. Navíc, pokud se vám povede vymyslet jednoduché vícechodové menu, zahrnující třeba šunku jako předkrm, jídlo z jednoho hrnce jako hlavní chod a malý dezert, večeře se tak protáhne a vy se naučíte lépe pracovat s časem. Základem je mít vše potřebné nachystáno na jídelním stole či po ruce, abyste neodbíhala stále do kuchyně a nenavozovala pocit uspěchanosti, nedej bože stresu.

Zkuste stolovat rodině. I přes prvotní krkolomné pokusy, budete velmi mile překvapeni, jak společně strávený čas nad jídlem, může zpříjemnit a obohatit život.

V některých kulturách do dnešních dnů přetrvala tradice společného jídla. Japonsko, Čína, Švédsko či Itálie. Všude tam je pravidlo, že se u snídaně či večeře sejde celá rodina. Nespěchá se, povídají si a umějí si jídlo vychutnat. V České republice ukazují statistiky, že 60 % lidí z toho téměř 80% mladých lidí, jedí sami u seriálů, sociálních skupin či připojení na internetu přes mobil. Většina z dotazovaných si jsou vědomi, že je to špatně a zakládají si na nezdravém přístupu k jídlu, avšak je to pro ně pohodlnější a rychlejší, než jíst s rodinou či přáteli. Takové stolování pokládají spíše za sváteční.

Je zajímavé, že tak ještě třicet let zpátky, bylo nemyslitelné, aby se člen domácnosti najedl sám bez zbytku rodiny.

Víte ale, o co se ochuzujeme? O zdravé fungování naší rodiny, své štíhlé linie, kdy je nám jedno, co z ledničky sníme. Také v uspěchané době plné nároků, si nemáme šanci pořádně popovídat s manželem, dětmi a dozvědět se, co je právě dnes nového.

Každá změna s sebou nese uvědomění se, že nám stojí za to se o ni snažit. Jak u nás, tak u ostatních členů domácnosti. Ze začátku se jistě setkáme s nepochopením, obzvláště ze strany dětí a dospívajících, ale i je dokážeme časem jistě zaujmout.

Nejlépe je začít u večeří, kdy už většina rodinných příslušníků nikam nespěchá. Můžeme také občas setkání oživit a přizvat sousedy či širší rodinu. Překonejte se a prostřete slavnostně stůl, navodíte pocit vzácné atmosféry a nikomu se tak nebude chtít rychle utíkat. Navíc, pokud se vám povede vymyslet jednoduché vícechodové menu, zahrnující třeba šunku jako předkrm, jídlo z jednoho hrnce jako hlavní chod a malý dezert, večeře se tak protáhne a vy se naučíte lépe pracovat s časem. Základem je mít vše potřebné nachystáno na jídelním stole či po ruce, abyste neodbíhala stále do kuchyně a nenavozovala pocit uspěchanosti, nedej bože stresu.

Zkuste stolovat rodině. I přes prvotní krkolomné pokusy, budete velmi mile překvapeni, jak společně strávený čas nad jídlem, může zpříjemnit a obohatit život.

V některých kulturách do dnešních dnů přetrvala tradice společného jídla. Japonsko, Čína, Švédsko či Itálie. Všude tam je pravidlo, že se u snídaně či večeře sejde celá rodina. Nespěchá se, povídají si a umějí si jídlo vychutnat. V České republice ukazují statistiky, že 60 % lidí z toho téměř 80% mladých lidí, jedí sami u seriálů, sociálních skupin či připojení na internetu přes mobil. Většina z dotazovaných si jsou vědomi, že je to špatně a zakládají si na nezdravém přístupu k jídlu, avšak je to pro ně pohodlnější a rychlejší, než jíst s rodinou či přáteli. Takové stolování pokládají spíše za sváteční.

Je zajímavé, že tak ještě třicet let zpátky, bylo nemyslitelné, aby se člen domácnosti najedl sám bez zbytku rodiny.

Víte ale, o co se ochuzujeme? O zdravé fungování naší rodiny, své štíhlé linie, kdy je nám jedno, co z ledničky sníme. Také v uspěchané době plné nároků, si nemáme šanci pořádně popovídat s manželem, dětmi a dozvědět se, co je právě dnes nového.

Každá změna s sebou nese uvědomění se, že nám stojí za to se o ni snažit. Jak u nás, tak u ostatních členů domácnosti. Ze začátku se jistě setkáme s nepochopením, obzvláště ze strany dětí a dospívajících, ale i je dokážeme časem jistě zaujmout.

Nejlépe je začít u večeří, kdy už většina rodinných příslušníků nikam nespěchá. Můžeme také občas setkání oživit a přizvat sousedy či širší rodinu. Překonejte se a prostřete slavnostně stůl, navodíte pocit vzácné atmosféry a nikomu se tak nebude chtít rychle utíkat. Navíc, pokud se vám povede vymyslet jednoduché vícechodové menu, zahrnující třeba šunku jako předkrm, jídlo z jednoho hrnce jako hlavní chod a malý dezert, večeře se tak protáhne a vy se naučíte lépe pracovat s časem. Základem je mít vše potřebné nachystáno na jídelním stole či po ruce, abyste neodbíhala stále do kuchyně a nenavozovala pocit uspěchanosti, nedej bože stresu.

Zkuste stolovat rodině. I přes prvotní krkolomné pokusy, budete velmi mile překvapeni, jak společně strávený čas nad jídlem, může zpříjemnit a obohatit život.

V některých kulturách do dnešních dnů přetrvala tradice společného jídla. Japonsko, Čína, Švédsko či Itálie. Všude tam je pravidlo, že se u snídaně či večeře sejde celá rodina. Nespěchá se, povídají si a umějí si jídlo vychutnat. V České republice ukazují statistiky, že 60 % lidí z toho téměř 80% mladých lidí, jedí sami u seriálů, sociálních skupin či připojení na internetu přes mobil. Většina z dotazovaných si jsou vědomi, že je to špatně a zakládají si na nezdravém přístupu k jídlu, avšak je to pro ně pohodlnější a rychlejší, než jíst s rodinou či přáteli. Takové stolování pokládají spíše za sváteční.

Je zajímavé, že tak ještě třicet let zpátky, bylo nemyslitelné, aby se člen domácnosti najedl sám bez zbytku rodiny.

Víte ale, o co se ochuzujeme? O zdravé fungování naší rodiny, své štíhlé linie, kdy je nám jedno, co z ledničky sníme. Také v uspěchané době plné nároků, si nemáme šanci pořádně popovídat s manželem, dětmi a dozvědět se, co je právě dnes nového.

Každá změna s sebou nese uvědomění se, že nám stojí za to se o ni snažit. Jak u nás, tak u ostatních členů domácnosti. Ze začátku se jistě setkáme s nepochopením, obzvláště ze strany dětí a dospívajících, ale i je dokážeme časem jistě zaujmout.

Nejlépe je začít u večeří, kdy už většina rodinných příslušníků nikam nespěchá. Můžeme také občas setkání oživit a přizvat sousedy či širší rodinu. Překonejte se a prostřete slavnostně stůl, navodíte pocit vzácné atmosféry a nikomu se tak nebude chtít rychle utíkat. Navíc, pokud se vám povede vymyslet jednoduché vícechodové menu, zahrnující třeba šunku jako předkrm, jídlo z jednoho hrnce jako hlavní chod a malý dezert, večeře se tak protáhne a vy se naučíte lépe pracovat s časem. Základem je mít vše potřebné nachystáno na jídelním stole či po ruce, abyste neodbíhala stále do kuchyně a nenavozovala pocit uspěchanosti, nedej bože stresu.

Zkuste stolovat rodině. I přes prvotní krkolomné pokusy, budete velmi mile překvapeni, jak společně strávený čas nad jídlem, může zpříjemnit a obohatit život.

Také milujete korálky? Jejich rozmanité velikosti, barvu i materiál? Výrobků z koráků, návodů, ispirací https://www.girltime.cz/inspirace/ je mnoho, samotné navlékání drobných kuliček uklidňuje mysl a pomáhá při meditaci, ale nejen to, s korálky můžete úžasně kouzlit. Že z nich vytvoříte náhrdelníky a náramky, by dokázal odvodit každý, ale co takový korálkový závěs vsazený do dveřní zárubně?
Tam, kde se namísto dveří průchozích místností objevuje pouze nezazděný otvor, mnohdy upravený v horních partiích s patřičným zaoblením, se závěsy mohou uplatnit jako zajímavé oživení prostoru, které neblokuje proudící energii, ale naopak ji otevírá jako cosi hravého, co je přirozené pro každou lidskou duši.

Závěs z dřevěných či skleněných korálků

Každý z nás má odlišný a osobitý vkus, a tak si pro výrobu závěsu z korálků musíte sami zvolit, co vám vyhovuje. Trh je dnes výborně zásoben mnoha druhy materiálů počínaje dřevěnými výrobky a konče skleněnými, kovovými či plastovými. Rozhoduje i velikost, i když se nejčastěji volí průměr kuliček od čtyř do dvanácti milimetrů.
Inspirací pro vás může být směs dřevěných korálků různých barev, většinou v přirozených dekorech dřeva, které můžete navlékat na voskovanou šňůrku. Dřevěné korálky tmavších odstínů nechte vyniknout ve žluté barvě šňůrky – s tmavou nebudou kontrastovat a s transparentním silonem budou pouze „viset v prostoru“ a nebudou vypadat přirozeně.
Navlékání provádějte tak, že pod každým korálkem vytvoříte na šňůrce obyčejný uzlík a jednotlivé kuličky od sebe oddělte vždy uzlíkem po zhruba třech až čtyřech centimetrech. Šňůrky pak zavěsíte buď napevno na dřevěnou konzoli, nebo je navážete na dřevěné soustružené kroužky, aby byly na konzoli v pohybu. Korálkové závěsy si zamilují i kočky, které si s nimi mohou hrát, ale zároveň je nepoškodí. Docela obyčejná drobnost za pár desítek korun tak může vašemu interiéru vtisknout něco netradičního, ale především vytvořeného podle vašich vlastních představ a hlavně vaší rukou a vlastní myslí.

Také milujete korálky? Jejich rozmanité velikosti, barvu i materiál? Výrobků z koráků, návodů, ispirací https://www.girltime.cz/inspirace/ je mnoho, samotné navlékání drobných kuliček uklidňuje mysl a pomáhá při meditaci, ale nejen to, s korálky můžete úžasně kouzlit. Že z nich vytvoříte náhrdelníky a náramky, by dokázal odvodit každý, ale co takový korálkový závěs vsazený do dveřní zárubně?
Tam, kde se namísto dveří průchozích místností objevuje pouze nezazděný otvor, mnohdy upravený v horních partiích s patřičným zaoblením, se závěsy mohou uplatnit jako zajímavé oživení prostoru, které neblokuje proudící energii, ale naopak ji otevírá jako cosi hravého, co je přirozené pro každou lidskou duši.

Závěs z dřevěných či skleněných korálků

Každý z nás má odlišný a osobitý vkus, a tak si pro výrobu závěsu z korálků musíte sami zvolit, co vám vyhovuje. Trh je dnes výborně zásoben mnoha druhy materiálů počínaje dřevěnými výrobky a konče skleněnými, kovovými či plastovými. Rozhoduje i velikost, i když se nejčastěji volí průměr kuliček od čtyř do dvanácti milimetrů.
Inspirací pro vás může být směs dřevěných korálků různých barev, většinou v přirozených dekorech dřeva, které můžete navlékat na voskovanou šňůrku. Dřevěné korálky tmavších odstínů nechte vyniknout ve žluté barvě šňůrky – s tmavou nebudou kontrastovat a s transparentním silonem budou pouze „viset v prostoru“ a nebudou vypadat přirozeně.
Navlékání provádějte tak, že pod každým korálkem vytvoříte na šňůrce obyčejný uzlík a jednotlivé kuličky od sebe oddělte vždy uzlíkem po zhruba třech až čtyřech centimetrech. Šňůrky pak zavěsíte buď napevno na dřevěnou konzoli, nebo je navážete na dřevěné soustružené kroužky, aby byly na konzoli v pohybu. Korálkové závěsy si zamilují i kočky, které si s nimi mohou hrát, ale zároveň je nepoškodí. Docela obyčejná drobnost za pár desítek korun tak může vašemu interiéru vtisknout něco netradičního, ale především vytvořeného podle vašich vlastních představ a hlavně vaší rukou a vlastní myslí.

Také milujete korálky? Jejich rozmanité velikosti, barvu i materiál? Výrobků z koráků, návodů, ispirací https://www.girltime.cz/inspirace/ je mnoho, samotné navlékání drobných kuliček uklidňuje mysl a pomáhá při meditaci, ale nejen to, s korálky můžete úžasně kouzlit. Že z nich vytvoříte náhrdelníky a náramky, by dokázal odvodit každý, ale co takový korálkový závěs vsazený do dveřní zárubně?
Tam, kde se namísto dveří průchozích místností objevuje pouze nezazděný otvor, mnohdy upravený v horních partiích s patřičným zaoblením, se závěsy mohou uplatnit jako zajímavé oživení prostoru, které neblokuje proudící energii, ale naopak ji otevírá jako cosi hravého, co je přirozené pro každou lidskou duši.

Závěs z dřevěných či skleněných korálků

Každý z nás má odlišný a osobitý vkus, a tak si pro výrobu závěsu z korálků musíte sami zvolit, co vám vyhovuje. Trh je dnes výborně zásoben mnoha druhy materiálů počínaje dřevěnými výrobky a konče skleněnými, kovovými či plastovými. Rozhoduje i velikost, i když se nejčastěji volí průměr kuliček od čtyř do dvanácti milimetrů.
Inspirací pro vás může být směs dřevěných korálků různých barev, většinou v přirozených dekorech dřeva, které můžete navlékat na voskovanou šňůrku. Dřevěné korálky tmavších odstínů nechte vyniknout ve žluté barvě šňůrky – s tmavou nebudou kontrastovat a s transparentním silonem budou pouze „viset v prostoru“ a nebudou vypadat přirozeně.
Navlékání provádějte tak, že pod každým korálkem vytvoříte na šňůrce obyčejný uzlík a jednotlivé kuličky od sebe oddělte vždy uzlíkem po zhruba třech až čtyřech centimetrech. Šňůrky pak zavěsíte buď napevno na dřevěnou konzoli, nebo je navážete na dřevěné soustružené kroužky, aby byly na konzoli v pohybu. Korálkové závěsy si zamilují i kočky, které si s nimi mohou hrát, ale zároveň je nepoškodí. Docela obyčejná drobnost za pár desítek korun tak může vašemu interiéru vtisknout něco netradičního, ale především vytvořeného podle vašich vlastních představ a hlavně vaší rukou a vlastní myslí.

Také milujete korálky? Jejich rozmanité velikosti, barvu i materiál? Výrobků z koráků, návodů, ispirací https://www.girltime.cz/inspirace/ je mnoho, samotné navlékání drobných kuliček uklidňuje mysl a pomáhá při meditaci, ale nejen to, s korálky můžete úžasně kouzlit. Že z nich vytvoříte náhrdelníky a náramky, by dokázal odvodit každý, ale co takový korálkový závěs vsazený do dveřní zárubně?
Tam, kde se namísto dveří průchozích místností objevuje pouze nezazděný otvor, mnohdy upravený v horních partiích s patřičným zaoblením, se závěsy mohou uplatnit jako zajímavé oživení prostoru, které neblokuje proudící energii, ale naopak ji otevírá jako cosi hravého, co je přirozené pro každou lidskou duši.

Závěs z dřevěných či skleněných korálků

Každý z nás má odlišný a osobitý vkus, a tak si pro výrobu závěsu z korálků musíte sami zvolit, co vám vyhovuje. Trh je dnes výborně zásoben mnoha druhy materiálů počínaje dřevěnými výrobky a konče skleněnými, kovovými či plastovými. Rozhoduje i velikost, i když se nejčastěji volí průměr kuliček od čtyř do dvanácti milimetrů.
Inspirací pro vás může být směs dřevěných korálků různých barev, většinou v přirozených dekorech dřeva, které můžete navlékat na voskovanou šňůrku. Dřevěné korálky tmavších odstínů nechte vyniknout ve žluté barvě šňůrky – s tmavou nebudou kontrastovat a s transparentním silonem budou pouze „viset v prostoru“ a nebudou vypadat přirozeně.
Navlékání provádějte tak, že pod každým korálkem vytvoříte na šňůrce obyčejný uzlík a jednotlivé kuličky od sebe oddělte vždy uzlíkem po zhruba třech až čtyřech centimetrech. Šňůrky pak zavěsíte buď napevno na dřevěnou konzoli, nebo je navážete na dřevěné soustružené kroužky, aby byly na konzoli v pohybu. Korálkové závěsy si zamilují i kočky, které si s nimi mohou hrát, ale zároveň je nepoškodí. Docela obyčejná drobnost za pár desítek korun tak může vašemu interiéru vtisknout něco netradičního, ale především vytvořeného podle vašich vlastních představ a hlavně vaší rukou a vlastní myslí.