Vždycky jsem si přála mít mobilní telefon s fotoaparátem. Jenomže všichni víme, že dříve, ještě před dvaceti lety to byl úplný zázrak, kdo měl mobilní telefon s fotoaparátem. A to dneska je to úplná klasika. Vůbec to není novinka, že má třeba například i malé dítě kvalitní mobilní telefon, který je dotykový. A má taky fotoaparát. A znám to, protože kolikrát když jdu se synem na hřiště, tak místo toho, aby si tam plno dětí hrálo, tak sedí na lavičkách a hraji hry na mobilním telefonu. Mě to někdy přijde docela takové smutné a říkám si, že kdyby tohle bylo na mně, tak tohle samozřejmě zakáží Sice se přiznám, že můj syn si taky velice často hraje hry na mobilním telefonu, ale to jenom doma. Protože já velice často pracuji na homeoffice, takže jsem samozřejmě ráda, když mě syn nenechá na pokoji a taky si hraje ty své hry na mobilním telefonu.
A tohle mě vůbec nevadí. A já si říkám, že je vlastně prima, že každý máme ty své záliby anebo povinnosti. Syn samozřejmě ještě žádné povinnosti nemá, ale těší mě, že můj syn si taky našel na mobilním telefonu různě zajímavé hry, kterého taky dokonce vzdělávají. A já mám alespoň čas na home office, takže taky mohu vydělávat více peněz.
Vy jsi možná říkáte, že nemám míchat rodinu a práci dohromady. To je samozřejmě pravda, ale já jsem matka samoživitelka, takže taky musím dbát na to, abych vydělávala dost peněz na to, abych měla syna zabezpečeného. Já jsem zastáncem samozřejmě toho, že má se dělat všechno, ale taky s mírou. Nic se nemá přehánět. A to je to stále to dokola, že někdo úplně zatracuje mobilní telefony, někdo jim zase fandí. Ano, je prima, že se dítě zabaví mobilem třeba i na tři hodiny a já mám klid. Ale co? taková je prostě doba. Víte, dnes je mobil něco, s čím se denně setkáváme a opravdu by mě zajímalo, co by na tuto dobu říkali moji praprarodiče.
