Blog

Víte, jak se pozná tzv. krize středního věku? Nemusí to být nutně o tom, že máte náhlou a neodkladnou potřebu pořídit si kabriolet nebo flirtovat s osobou opačného pohlaví o generaci mladší, než jste vy.
Krize středního věku je plíživá a zásadní pro váš další rozvoj. Zkuste ji tedy vnímat primárně pozitivně. Kromě mnoha rozporuplných a možná zpočátku spíše negativních emočních doprovodů s sebou totiž přináší i spoustu podstatných a pozitivních věcí, jako např. šanci na změnu a nový začátek.

Nemusíte nutně změnit svůj život. Zkuste se však zamyslet hlouběji nad tím, co byste ve svém životě mohli udělat jinak, aby se vám lépe žilo a abyste byli šťastnější. Je důležité neustále žít, a ne jenom přežívat, přestože vaše okolí se již pomalu ukládá k zimnímu spánku celého života.
Ať už jste ve fázi, kdy vaše hýčkané ratolesti opustily hnízdo a vy se cítíte sami, nebo snad ani nevedete rodinný život a máte pocit, že už vám ujel vlak – věřte, že tomu tak není. Platí pro vás stejná pravidla jako pro mladou generaci, a sice, že můžete dělat cokoli budete chtít, pokud skutečně budete chtít.

Do čeho se tedy můžete pustit i po čtyřicítce přímo po hlavě?
·         Vzdělávání
·         Seberozvoj a práce na svých slabých stránkách
·         Péče o svůj zevnějšek, hydratace a relaxace
·         Fyzioterapie a zájem o držení těla, změna postoje a naučených pohybů
·         Rozvoj neverbální komunikace
·         Hledání partnera a navázání vážného vztahu
·         Hledání partnera a navázání volného vztahu, bez závazků
·         Navazování nových přátelství
·         Vlastní podnikání
·         Změna pracovní rutiny, změna pracovního oboru, změna společnosti, ve které pracujeme
·         Cestování, investování do objevování nových míst, co nejdále od domova
·         Kurzy, výcviky, zkoušení nového, hledání nových koníčků
·         Sportovní aktivity, sólové i týmové
·         Trávení času v přírodě
·         Trávení času sám se sebou a se svými myšlenkami, meditace, mindfullness

Psi a kočky trpí různými druhy vnitřních parazitů. Nejen, že mají škodlivý důsledek na organismus našich mazlíčků, jsou přenosní i na nás. Mazlení s pejskem nebo kočkou je velice příjemné a každý milý dotek je nám láskyplně oplácen. Podáme našim miláčkům pamlsek z ruky nebo ho necháme jíst z našeho talíře, mohou být tak i nebezpečným zdrojem nežádoucích parazitů.

S jakými druhy parazitů se můžeme setkat a jak vypadá takové začervení? Nejčastějšími jsou škrkavky neboli tasemnice ty lze získat při požití hmyzu nebo drobných savců, ale přenášejí se dokonce z matky na štěňata a jejich vajíčka lze vysledovat až do mateřského mléka. Tenkohlavci a měchovci se vyskytují ve vlhké trávě a v půdě, oproti nim je taková hlístice šířena liščími exkrementy, ale právě díky nim je obsahují i těla slimáků a šneků. Techniku přenosu nejvíc vychytali vlasovci, ti jsou na svou oběť chytře přenášeni komáry.

Začervení zjistíme záhy, mezi hlavní příznaky totiž patří celková nepohoda a zažívacími problémy jako je průjem nebo zvracení. Pokud zjistíme některé z uvedených příznaků je nanejvýš příhodné navštívit veterinárního lékaře.
Odčervení patří k nedílné součásti péče o naše zvířecí kamarády. Pomáhá nám k tomu hned několik volně dostupných přípravků, které lze sehnat jak na internetových, tak i v kamenných lékárnách. Odčervení provádíme v pravidelných intervalech s častějšími intervaly v mladém věku. Dospělý jedinec se odčervuje vždy po 3 měsících, zatímco štěněti a kotěti je podáván přípravek po dvou až třech týdnech až do tří měsíců věku. Je to z toho důvodu, že se přes placentu matky přenášejí zárodky tasemnice, ta vejde do plodu, proto je třeba se jí důsledně zbavovat. Nejlépe aplikovatelné jsou prostředky ve stříkačkách ve formě pasty. Zvíře je nutné před jejich podáním vždy zvážit, a podle toho použít vhodnou dávku. Nikdy nepodávejme menší množství látky, než je předepsáno pro danou váhu, nejen, že by to na červy nemělo žádný vliv, ale těm by mohla vzniknout takzvaná rezistence, kdy by si na odčervovací látku zvykly a následně by už na ně neúčinkovala ani ve správném dávkování.
Pravidelné ošetření je důležité i v důsledku kombinace s očkováním. Zde je třeba dbát na to, abychom před plánovaným očkováním měli našeho miláčka odčerveného v době šesti až deseti dnů před podáním vakcíny. Není dobré, aby tak bojoval jak z případnými parazity, tak s náporem očkovací látky.
 

Psi a kočky trpí různými druhy vnitřních parazitů. Nejen, že mají škodlivý důsledek na organismus našich mazlíčků, jsou přenosní i na nás. Mazlení s pejskem nebo kočkou je velice příjemné a každý milý dotek je nám láskyplně oplácen. Podáme našim miláčkům pamlsek z ruky nebo ho necháme jíst z našeho talíře, mohou být tak i nebezpečným zdrojem nežádoucích parazitů.

S jakými druhy parazitů se můžeme setkat a jak vypadá takové začervení? Nejčastějšími jsou škrkavky neboli tasemnice ty lze získat při požití hmyzu nebo drobných savců, ale přenášejí se dokonce z matky na štěňata a jejich vajíčka lze vysledovat až do mateřského mléka. Tenkohlavci a měchovci se vyskytují ve vlhké trávě a v půdě, oproti nim je taková hlístice šířena liščími exkrementy, ale právě díky nim je obsahují i těla slimáků a šneků. Techniku přenosu nejvíc vychytali vlasovci, ti jsou na svou oběť chytře přenášeni komáry.

Začervení zjistíme záhy, mezi hlavní příznaky totiž patří celková nepohoda a zažívacími problémy jako je průjem nebo zvracení. Pokud zjistíme některé z uvedených příznaků je nanejvýš příhodné navštívit veterinárního lékaře.
Odčervení patří k nedílné součásti péče o naše zvířecí kamarády. Pomáhá nám k tomu hned několik volně dostupných přípravků, které lze sehnat jak na internetových, tak i v kamenných lékárnách. Odčervení provádíme v pravidelných intervalech s častějšími intervaly v mladém věku. Dospělý jedinec se odčervuje vždy po 3 měsících, zatímco štěněti a kotěti je podáván přípravek po dvou až třech týdnech až do tří měsíců věku. Je to z toho důvodu, že se přes placentu matky přenášejí zárodky tasemnice, ta vejde do plodu, proto je třeba se jí důsledně zbavovat. Nejlépe aplikovatelné jsou prostředky ve stříkačkách ve formě pasty. Zvíře je nutné před jejich podáním vždy zvážit, a podle toho použít vhodnou dávku. Nikdy nepodávejme menší množství látky, než je předepsáno pro danou váhu, nejen, že by to na červy nemělo žádný vliv, ale těm by mohla vzniknout takzvaná rezistence, kdy by si na odčervovací látku zvykly a následně by už na ně neúčinkovala ani ve správném dávkování.
Pravidelné ošetření je důležité i v důsledku kombinace s očkováním. Zde je třeba dbát na to, abychom před plánovaným očkováním měli našeho miláčka odčerveného v době šesti až deseti dnů před podáním vakcíny. Není dobré, aby tak bojoval jak z případnými parazity, tak s náporem očkovací látky.
 

Psi a kočky trpí různými druhy vnitřních parazitů. Nejen, že mají škodlivý důsledek na organismus našich mazlíčků, jsou přenosní i na nás. Mazlení s pejskem nebo kočkou je velice příjemné a každý milý dotek je nám láskyplně oplácen. Podáme našim miláčkům pamlsek z ruky nebo ho necháme jíst z našeho talíře, mohou být tak i nebezpečným zdrojem nežádoucích parazitů.

S jakými druhy parazitů se můžeme setkat a jak vypadá takové začervení? Nejčastějšími jsou škrkavky neboli tasemnice ty lze získat při požití hmyzu nebo drobných savců, ale přenášejí se dokonce z matky na štěňata a jejich vajíčka lze vysledovat až do mateřského mléka. Tenkohlavci a měchovci se vyskytují ve vlhké trávě a v půdě, oproti nim je taková hlístice šířena liščími exkrementy, ale právě díky nim je obsahují i těla slimáků a šneků. Techniku přenosu nejvíc vychytali vlasovci, ti jsou na svou oběť chytře přenášeni komáry.

Začervení zjistíme záhy, mezi hlavní příznaky totiž patří celková nepohoda a zažívacími problémy jako je průjem nebo zvracení. Pokud zjistíme některé z uvedených příznaků je nanejvýš příhodné navštívit veterinárního lékaře.
Odčervení patří k nedílné součásti péče o naše zvířecí kamarády. Pomáhá nám k tomu hned několik volně dostupných přípravků, které lze sehnat jak na internetových, tak i v kamenných lékárnách. Odčervení provádíme v pravidelných intervalech s častějšími intervaly v mladém věku. Dospělý jedinec se odčervuje vždy po 3 měsících, zatímco štěněti a kotěti je podáván přípravek po dvou až třech týdnech až do tří měsíců věku. Je to z toho důvodu, že se přes placentu matky přenášejí zárodky tasemnice, ta vejde do plodu, proto je třeba se jí důsledně zbavovat. Nejlépe aplikovatelné jsou prostředky ve stříkačkách ve formě pasty. Zvíře je nutné před jejich podáním vždy zvážit, a podle toho použít vhodnou dávku. Nikdy nepodávejme menší množství látky, než je předepsáno pro danou váhu, nejen, že by to na červy nemělo žádný vliv, ale těm by mohla vzniknout takzvaná rezistence, kdy by si na odčervovací látku zvykly a následně by už na ně neúčinkovala ani ve správném dávkování.
Pravidelné ošetření je důležité i v důsledku kombinace s očkováním. Zde je třeba dbát na to, abychom před plánovaným očkováním měli našeho miláčka odčerveného v době šesti až deseti dnů před podáním vakcíny. Není dobré, aby tak bojoval jak z případnými parazity, tak s náporem očkovací látky.
 

Psi a kočky trpí různými druhy vnitřních parazitů. Nejen, že mají škodlivý důsledek na organismus našich mazlíčků, jsou přenosní i na nás. Mazlení s pejskem nebo kočkou je velice příjemné a každý milý dotek je nám láskyplně oplácen. Podáme našim miláčkům pamlsek z ruky nebo ho necháme jíst z našeho talíře, mohou být tak i nebezpečným zdrojem nežádoucích parazitů.

S jakými druhy parazitů se můžeme setkat a jak vypadá takové začervení? Nejčastějšími jsou škrkavky neboli tasemnice ty lze získat při požití hmyzu nebo drobných savců, ale přenášejí se dokonce z matky na štěňata a jejich vajíčka lze vysledovat až do mateřského mléka. Tenkohlavci a měchovci se vyskytují ve vlhké trávě a v půdě, oproti nim je taková hlístice šířena liščími exkrementy, ale právě díky nim je obsahují i těla slimáků a šneků. Techniku přenosu nejvíc vychytali vlasovci, ti jsou na svou oběť chytře přenášeni komáry.

Začervení zjistíme záhy, mezi hlavní příznaky totiž patří celková nepohoda a zažívacími problémy jako je průjem nebo zvracení. Pokud zjistíme některé z uvedených příznaků je nanejvýš příhodné navštívit veterinárního lékaře.
Odčervení patří k nedílné součásti péče o naše zvířecí kamarády. Pomáhá nám k tomu hned několik volně dostupných přípravků, které lze sehnat jak na internetových, tak i v kamenných lékárnách. Odčervení provádíme v pravidelných intervalech s častějšími intervaly v mladém věku. Dospělý jedinec se odčervuje vždy po 3 měsících, zatímco štěněti a kotěti je podáván přípravek po dvou až třech týdnech až do tří měsíců věku. Je to z toho důvodu, že se přes placentu matky přenášejí zárodky tasemnice, ta vejde do plodu, proto je třeba se jí důsledně zbavovat. Nejlépe aplikovatelné jsou prostředky ve stříkačkách ve formě pasty. Zvíře je nutné před jejich podáním vždy zvážit, a podle toho použít vhodnou dávku. Nikdy nepodávejme menší množství látky, než je předepsáno pro danou váhu, nejen, že by to na červy nemělo žádný vliv, ale těm by mohla vzniknout takzvaná rezistence, kdy by si na odčervovací látku zvykly a následně by už na ně neúčinkovala ani ve správném dávkování.
Pravidelné ošetření je důležité i v důsledku kombinace s očkováním. Zde je třeba dbát na to, abychom před plánovaným očkováním měli našeho miláčka odčerveného v době šesti až deseti dnů před podáním vakcíny. Není dobré, aby tak bojoval jak z případnými parazity, tak s náporem očkovací látky.
 

Psi a kočky trpí různými druhy vnitřních parazitů. Nejen, že mají škodlivý důsledek na organismus našich mazlíčků, jsou přenosní i na nás. Mazlení s pejskem nebo kočkou je velice příjemné a každý milý dotek je nám láskyplně oplácen. Podáme našim miláčkům pamlsek z ruky nebo ho necháme jíst z našeho talíře, mohou být tak i nebezpečným zdrojem nežádoucích parazitů.

S jakými druhy parazitů se můžeme setkat a jak vypadá takové začervení? Nejčastějšími jsou škrkavky neboli tasemnice ty lze získat při požití hmyzu nebo drobných savců, ale přenášejí se dokonce z matky na štěňata a jejich vajíčka lze vysledovat až do mateřského mléka. Tenkohlavci a měchovci se vyskytují ve vlhké trávě a v půdě, oproti nim je taková hlístice šířena liščími exkrementy, ale právě díky nim je obsahují i těla slimáků a šneků. Techniku přenosu nejvíc vychytali vlasovci, ti jsou na svou oběť chytře přenášeni komáry.

Začervení zjistíme záhy, mezi hlavní příznaky totiž patří celková nepohoda a zažívacími problémy jako je průjem nebo zvracení. Pokud zjistíme některé z uvedených příznaků je nanejvýš příhodné navštívit veterinárního lékaře.
Odčervení patří k nedílné součásti péče o naše zvířecí kamarády. Pomáhá nám k tomu hned několik volně dostupných přípravků, které lze sehnat jak na internetových, tak i v kamenných lékárnách. Odčervení provádíme v pravidelných intervalech s častějšími intervaly v mladém věku. Dospělý jedinec se odčervuje vždy po 3 měsících, zatímco štěněti a kotěti je podáván přípravek po dvou až třech týdnech až do tří měsíců věku. Je to z toho důvodu, že se přes placentu matky přenášejí zárodky tasemnice, ta vejde do plodu, proto je třeba se jí důsledně zbavovat. Nejlépe aplikovatelné jsou prostředky ve stříkačkách ve formě pasty. Zvíře je nutné před jejich podáním vždy zvážit, a podle toho použít vhodnou dávku. Nikdy nepodávejme menší množství látky, než je předepsáno pro danou váhu, nejen, že by to na červy nemělo žádný vliv, ale těm by mohla vzniknout takzvaná rezistence, kdy by si na odčervovací látku zvykly a následně by už na ně neúčinkovala ani ve správném dávkování.
Pravidelné ošetření je důležité i v důsledku kombinace s očkováním. Zde je třeba dbát na to, abychom před plánovaným očkováním měli našeho miláčka odčerveného v době šesti až deseti dnů před podáním vakcíny. Není dobré, aby tak bojoval jak z případnými parazity, tak s náporem očkovací látky.
 

Psi a kočky trpí různými druhy vnitřních parazitů. Nejen, že mají škodlivý důsledek na organismus našich mazlíčků, jsou přenosní i na nás. Mazlení s pejskem nebo kočkou je velice příjemné a každý milý dotek je nám láskyplně oplácen. Podáme našim miláčkům pamlsek z ruky nebo ho necháme jíst z našeho talíře, mohou být tak i nebezpečným zdrojem nežádoucích parazitů.

S jakými druhy parazitů se můžeme setkat a jak vypadá takové začervení? Nejčastějšími jsou škrkavky neboli tasemnice ty lze získat při požití hmyzu nebo drobných savců, ale přenášejí se dokonce z matky na štěňata a jejich vajíčka lze vysledovat až do mateřského mléka. Tenkohlavci a měchovci se vyskytují ve vlhké trávě a v půdě, oproti nim je taková hlístice šířena liščími exkrementy, ale právě díky nim je obsahují i těla slimáků a šneků. Techniku přenosu nejvíc vychytali vlasovci, ti jsou na svou oběť chytře přenášeni komáry.

Začervení zjistíme záhy, mezi hlavní příznaky totiž patří celková nepohoda a zažívacími problémy jako je průjem nebo zvracení. Pokud zjistíme některé z uvedených příznaků je nanejvýš příhodné navštívit veterinárního lékaře.
Odčervení patří k nedílné součásti péče o naše zvířecí kamarády. Pomáhá nám k tomu hned několik volně dostupných přípravků, které lze sehnat jak na internetových, tak i v kamenných lékárnách. Odčervení provádíme v pravidelných intervalech s častějšími intervaly v mladém věku. Dospělý jedinec se odčervuje vždy po 3 měsících, zatímco štěněti a kotěti je podáván přípravek po dvou až třech týdnech až do tří měsíců věku. Je to z toho důvodu, že se přes placentu matky přenášejí zárodky tasemnice, ta vejde do plodu, proto je třeba se jí důsledně zbavovat. Nejlépe aplikovatelné jsou prostředky ve stříkačkách ve formě pasty. Zvíře je nutné před jejich podáním vždy zvážit, a podle toho použít vhodnou dávku. Nikdy nepodávejme menší množství látky, než je předepsáno pro danou váhu, nejen, že by to na červy nemělo žádný vliv, ale těm by mohla vzniknout takzvaná rezistence, kdy by si na odčervovací látku zvykly a následně by už na ně neúčinkovala ani ve správném dávkování.
Pravidelné ošetření je důležité i v důsledku kombinace s očkováním. Zde je třeba dbát na to, abychom před plánovaným očkováním měli našeho miláčka odčerveného v době šesti až deseti dnů před podáním vakcíny. Není dobré, aby tak bojoval jak z případnými parazity, tak s náporem očkovací látky.